Investování do zlata a nového typu měny, jak se někdy říká ne celkem správně „kryptoměny“ – Bitcoinu – spojuje jedno: Ubránit se před skrytou inflačně emisní daní, která se vyvinula z ražebného v době, kdy byla zrušena směnitelnost měn za zlato.
Kdysi bylo nutné, aby měna byla kryta zlatem, a růst cen zlata v případě většího množství peněz, které banky vytiskly a dávaly do oběhu, omezoval jejich možnosti, pokud jde o výnos z ražby peněz. Dnes jsou náklady na rozmnožení elektronických peněz nulové a centrální banky si přisvojují veškerý výnos z jejich vnášení do oběhu, vybírají tak od subjektů ekonomiky, které si peníze pořizují, určitou specifickou daň, aniž by si to někdy subjekty držící peníze uvědomovaly. Ta přibližně odpovídá růstu ekonomiky a míře inflace. Takto získané prostředky dříve sloužily k monetizaci veřejného dluhu, dnes se stávají součástí globálního peněžního systému a slouží k jeho stabilizaci.
Odtud pramení i po desítky let trvající touha jednotlivců i finančních skupin vymanit se z inflačně emisní daně a požívat výnosy z držby aktiv, která by byla na jedné straně snadno proměnitelná v hotové peníze, na druhé straně se zhodnocovala přirozeným způsobem v důsledku ekonomického růstu. Jednou z možností je spekulace na dlouhodobé zhodnocování zlata, tj. na to že zlato ve větší míře začne hrát roli mezinárodního platidla a současně bude fungovat i jako deflační aktivum. Rovněž Bitcoin se zrodil z touhy po deflačním platidlu, současně i z přesného pochopení toho, jak současný peněžní, resp. finanční systém globální ekonomiky funguje. Půvab Bitcoinu spočívá v tom, že se od určitého momentu nezvětšuje množství tohoto platidla, uchovatele hodnoty i zúčtovací jednotky v oběhu. Funguje tak jako (téměř) „hotové peníze“ a současně jako investiční aktivum, jehož dlouhodobý výnos by mohl za určitých podmínek odpovídat inflačně emisní dani. Takto byl propočítán, promyšlen a takto byl tento peněžní umělý, ale životaschopný výtvor zplozen. Zlato a Bitcoin tak představují dva různé kandidáty na takového konkurenta současných měn, který by byl schopen poskytovat svému držiteli deflační výnosy. Zda a nakolik se některému z výrazně odlišných kandidátů podaří uspět, je dnes obtížné předpovědět.
Bitcoin je založen na decentralizované síti. Projekt byl pečlivě, s velkou invencí a důsledností po všech stránkách promyšlen. Autor není znám. Jedná se patrně o skupinu lidí nadšených pro věc, jakou byli kdysi v matematice slavné francouzské (a po dlouhou dobu neznámé) osobnosti, které vystupovaly pod jménem Nicolai Bourbaki. Ti, co stvořili Bitcoin vystupují pod jménem Satoshi Nakamoto (inspirace slavným francouzským matematickým příběhem je zde nabíledni a svědčí i o matematické erudici otců zakladatelů Bitcoinu). Konečné množství Bitcoinů je předem známo a uvolňování Bitcoinů do oběhu je definováno ve zdrojovém kódu sítě, je degresivně rostoucí, skončí v roce 2030 v objemu 21 miliónů jednotek, v té době se počítá s plným deflačním efektem této téměř měny. Síť začala fungovat v roce 2009.
Zatím je život Bitcoinu úspěšný. Překonal počáteční obtíže a ti, co do něj investovali v prvních létech jeho existence, zaznamenali velké zisky. V současné době pozorujeme na trhu s Bitcoinem dva významné fenomény: Jednak cena Bitcoinu v jiných měnách (či jinými slovy jeho kurz oproti jiným měnám) roste, roste více, než by odpovídalo výnosu z inflačně emisní daně; jednak se vyznačuje velkou volatilitou, tedy míru kolísání hodnoty, která je svým způsobem něčím zcela mimořádným.
Vysvětlení může být různé. Podle mého názoru je to reakce velkých hráčů na finančních trzích (včetně patrně některých centrálních bank) na specifické postavení Bitcoinu, resp. na jeho úspěšnost a obavy z dalších pokusů tohoto typu. Velké banky si nemohou dovolit, aby jim Bitcoin či tzv. „kryptoměny“ přerostly přes hlavu a výrazněji omezily výběr inflačně emisní daně. Zdá se, že se rozhodly do Bitcoinu investovat, a to zejména z důvodu následné manipulace s touto měnou. Prudké a bezprecedentní zhodnocení Bitcoinu je projevem toho prvního (investic velkých finančních hráčů do tohoto aktiva) a následné bubliny, která tím vznikla. Bezprecedentní volatilita pak projevem toho, že touto měnou je manipulováno velkými hráči, kteří se s ní v určitém smyslu „učí žít“, využívat své pozice i informační převahy, z toho pak vyplývající síly k ovlivňování finančních trhů.
Pokud tomu tak je, budou moci ti, co do této měny investovali, využívat svého odvážného, ale jak se ukazuje, dobrého rozhodnutí. Investovat do této měny nyní, představuje značná rizika. Jedním z důvodů současného chování Bitcoinu totiž může být (zjednodušeně řečeno) nalákat zájemce na možnost rychlého zbohatnutí a pak jim tuto měnu znechutit. K tomu nutno připočítat i fakt, že rychlý vzestup ceny Bitcoinu velmi nápadně připomíná nafouknutou bublinu na finančních trzích.
Z tohoto hlediska lze považovat zlato, zejména pak zlato v podobě certifikovaných investičních mincí, za bezpečnější způsob, jak se alespoň částečně a jen z dlouhodobého hlediska vymanit z odvádění inflačně emisní daně. I v tomto případě ovšem rozhoduje to, s jakými turbulencemi na finančních trzích lze počítat v krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém horizontu. Bitcoin může být stabilní či dokonce zvýšit svou výnosnost jen při malých turbulencích, pokud by byly turbulence větší, může ztratit jak pozici platidla, tak i uchovatele hodnoty podstatně dříve než zlato, resp. zlaté mince či stříbro, paládium apod. Jako doplněk diverzifikovaného portfolia si ovšem i malý investor, který bude po nějakou dobu vývoj kurzu Bitcoinu sledovat, může pořídit. Nikoli ovšem nyní a pod představou zázračného zbohatnutí, které nelze vyloučit, ale je méně pravděpodobné než výhra v loterii.
Zdroj