Centrální banky po celém světě nadále rozšiřují své zlaté rezervy. Podle informací Světové rady pro zlato (World Gold Council) činily čisté nákupy centrálních bank v prvním čtvrtletí letošního roku 125 tun žlutého kovu, což představuje nejlepší start od roku 2010, kdy jsou centrální banky čistými kupci zlata. Historického rekordu bylo dosaženo vloni, kdy nákup zlata ze strany centrálních bank dosáhl 1 136 tun – a zdá se, že se trend nezastavuje.
Hovořit můžeme o fenoménu takzvaného „bull run“ na zlato. Ekonomická i politická nejistota, za níž stojí bankovní krize či konflikt na Ukrajině, vedla jako obvykle k potřebě bezpečných investic, mezi něž zlato dlouhodobě patří. Obrat ke zlatu tak lze vnímat jako indikátor strachu z ekonomické recese a poklesu dolaru. V současné době klesají také akcie, dluhopisy či kryptoměny. Kromě individuálních investorů tak není překvapivé, že se k nákupu zlata uchylují i větší hráči v podobě centrálních bank – v minulém měsíci byl jejich podíl na poptávce po zlatě zhruba třetinový. Podle průzkumu WGC pak celých 61 % centrálních bank očekává další zvyšování svých držeb zlata.
Není náhodou, že se devět z deseti největších centrálních bank, které v poslední době rozšiřují zlaté rezervy, nachází ve východních a rozvojových zemích. (Jmenovitě nejvíce zlata letos nakoupily centrální banky Číny, Turecka, Uzbekistánu, Indie, Ruska a Singapuru.) Jejich chování se dá vnímat jako akt vzdoru vůči západním státům a neochvějné pozici dolaru. Investici do zlata, kterou nahrazují klesající dolar i investice do dluhopisů, lze vnímat kromě přirozené snahy o diverzifikaci portfolia také jako přípravu na oproštění se od dolaru a případné vytvoření nové společné pevné měny – již nyní posilují mezi těmito státy transakce v juanech či rublech. V mnohých případech se ostatně jedná o země, které čelí ze strany USA a dalších západních států nějakým sankcím a tímto způsobem se jim snaží vyhnout.
Potenciální hrozbou pro dolar může být také uskupení BRICS, do něhož má zájem vstoupit mnoho dalších zemí a které může být vnímáno jako jakási protiváha západní moci. Tato situace může být určitou formou deglobalizace a dedolarizace.
Jedním z největších nákupčích zlata je letos Čínská lidová banka. Jenom v únoru nakoupila 24,9 tun zlata, za březen pak dalších 18 tun zlata. Celkem své zlaté rezervy zvýšila jen během letošního roku z 2 010 na 2 068 tun.
Cena zlata se v posledních týdnech přiblížila historickým maximům a na začátku dubna se vyšplhala na 2 045 dolarů za trojskou unci. Trend nákupu ze strany centrálních bank přitom představuje jeden z hnacích motorů pro růst jeho hodnoty. V průběhu dubna sice zlato zaznamenalo mírný pokles, dá se však očekávat, že se bude jeho cena v dlouhodobém horizontu držet vysoko. V příštích dnech by ji mohly částečně ovlivnit údaje o americkém HDP za první čtvrtletí i údaje o růstu inflace ve Spojených státech, dalším významnějším milníkem však bude pravděpodobně až zasedání FEDu, které se koná příští týden. Od něj se očekává navyšování úrokových sazeb o dalších 0,25 %, pravděpodobně se však bude jednat o navyšování poslední. Zmírnění dosavadního radikálního přístupu ze strany FEDu by pak představovalo impuls pro uvolnění měnové politiky a současnou pozici žlutého kovu by ještě podpořilo.