Centrální banky jednotlivých zemí navyšují své zlaté rezervy. A není to jen záležitost východních gigantů jako je Rusko, Čína nebo Indie, ale i menších států napříč zeměkoulí. Výrok, že kdo má zlato, určuje pravidla, znovu ožívá. A ČNB kráčí proti proudu.
Česká národní banka se zbavuje národního zlatého pokladu, který vznikl za první republiky. Na konci loňského roku dosahovaly naše zlaté rezervy 9,62 tuny, přitom v roce 2015 to bylo ještě cca 10 tun. Podíl zlata na devizových rezervách je pouze kolem 0,8 %. A s takovými výsledky se držíme na posledních místech na světě.
Poklad, který byl nashromážděn za první republiky – a jednalo se celkem o přibližně 100 tun – bude tímto tempem brzy pryč. Pokud bychom stávající zásoby (zmíněných 9,62 tuny) zlata rozpočítali na obyvatele republiky, každý by dostal cca 0,9 gramu. Podle informací ČNB se nám ale žlutý kov nehodí a jde proto jinou cestou. Je otázka, zda správnou.
A jak jsou na tom další země? Například Kazachstán svůj zlatý poklad stále zvětšuje. Tamní centrální banka přidala v prosinci 2016 do svých rezerv 3,11 tuny, v lednu 2017 dalších 1,56 tuny. Celkové rezervy této postsovětské republiky již činí 259,714 tuny a stále narůstají. Pokud bychom tuto sumu přepočítali na jednoho obyvatele země, dostal by každý 14,7 gramu zlata, což je s porovnáním s námi asi 16krát více.
Celkově se v roce 2016 zvýšily kazašské zlaté rezervy o 36,4 tuny. V následující tabulce jsou uvedeny přírůstky zlata od roku 2015 do roku 2017.
Změna zlatých kazašských rezerv od roku 2015 do roku 2017:
[custom_table]
| Rok (měsíc) | Množství Au (v tunách) | Rozdíl (v %) |
|---|---|---|
| 2015 (1) | 198,40 | - |
| 2015 (12) | 221,76 | +11,77 |
| 2016 (1) | 223,94 | +0,98 |
| 2016 (4) | 228,33 | +1,96 |
| 2016 (7) | 238,17 | +4,31 |
| 2016 (8) | 241,40 | +1,36 |
| 2016 (9) | 248,49 | +2,94 |
| 2016 (10) | 251,62 | +1,26 |
| 2016 (11) | 254,73 | +1,24 |
| 2016 (12) | 258,16 | +1,35 |
| 2017 (1) | 259,71 | +0,60 |
[/custom_table]
V následující tabulce se podívejme na srovnání Kazachstánu se státy, které jsou v kategorii zemí vlastnících zlato na 21.–30. místě na světě a na srovnání množství zlata na tamního obyvatele.
Země, které jsou v žebříčku množství zlatých rezerv na 21.–30. místě
[custom_table]
| Země | Množství zlata (v tunách) | Počet obyvatel (v mil.) | Množství zlata v gramech na 1 obyvatele (zaokrouhleno) |
|---|---|---|---|
| Kazachstán | 259,71 | 17,67 | 14,7 |
| Belgie | 227,40 | 11,15 | 20,4 |
| Filipíny | 196,20 | 102,62 | 1,9 |
| Venezuela | 194,20 | 28,87 | 6,7 |
| Alžírsko | 173,60 | 40,26 | 4,3 |
| Thajsko | 152,40 | 68,20 | 2,2 |
| Singapur | 127,40 | 5,54 | 23,0 |
| Švédsko | 125,70 | 9,56 | 13,2 |
| JAR | 125,20 | 54,30 | 2,8 |
| Mexico | 121,80 | 123,17 | 1,0 |
[/custom_table]
Nejen Kazachstán, ale také další postsovětské země navyšují své rezervy. Například guvernér kyrgyzské centrální banky Tolkunbek Abdygulov dokonce řekl, že je jeho snem, aby každý obyvatel země vlastnil nejméně 3,5 unce (108,85 g) zlata a že chce, aby lidé své bohatství diverzifikovali. V případě šestimilionového Kyrgyzstánu by tedy bylo potřeba nahromadit přes 650 tun zlata. Naplnění tohoto guvernérova snu je ještě daleko, Kyrgyzstán ale postupně zvyšuje podíl zlata na celkových rezervách. Ty dosahovaly v roce 2012 cca 2,6 tuny a na konci roku 2016 to bylo již o 70 % více. Abdygulov se snaží realizovat svůj sen i tím, že za poslední dva roky nabídla banka občanům k odkupu 140 kg zlata.
Je tedy patrné, že zlato není záležitostí jen světových velmocí – i malé státy v něm vidí velký potenciál. Česko je zatím ve vlastnictví zlata na chvostu světového žebříčku a ČNB určitě nejde příkladem.
Zdroj