Celý svět, jak je všeobecně známo, žije na dluh a v žádném případě to nevypadá, že by se něco mělo změnit. Ba naopak, dluhy rostou ve všech sektorech a to enormním tempem. Bohužel, současná krize rozjela tiskárny na plné obrátky a dluhová bublina se neustále nafukuje a zadělává na možné budoucí problémy. Celý svět nyní bojuje s pandemií koronaviru, která přinesla jednu z nejhorších krizí, kterou kdy lidstvo zažilo. Na druhé straně však vzniká další velký problém, dluhová zátěž pro nás a následující generace. S virem si určitě poradíme a opět půjdeme dále, nicméně nám bude tikat druhá časovaná bomba a to dluhová. Je jasné, že dluhy již nejdou splatit, možná tak časem. Jakmile se bude ekonomice opět dařit, je potřeba je začít postupně dluhy umořovat nebo je alespoň držet na uzdě.
Politika centrálních bank napříč světem, se nese v duchu "dopování" ekonomik dalším a dalším tištěním nekrytých „papírků“. Nejde jen o kvantitativní uvolňování. Centrální banky stále dál vymýšlejí další zásahy, kterými chtějí podpořit ekonomiku a vymanit se z této krize. Tyto kroky se mohou snadno vymknout kontrole, dnešnímu globálnímu hospodářství stačí málo a "bubliny", které tu jsou, mohou kdykoliv splasknout a vytvořit nemalé problémy.
Svět si bude pamatovat rok 2020 nejen tím, že jej zasáhla jedna z největších krizí v historii, ale rovněž tím, že letošní rok bude dluhově rekordní a přepíše veškeré dluhové tabulky.
Podle nedávné prognózy institutu pro mezinárodní finance (IIF) bude na konci roku činit globální dluh napříč všemi sektory rekordních 277 bilionů USD. Bohužel to nemusí být konečné číslo, jelikož vlády, firmy, napříč celým světem utrácejí enormním tempem, aby zmírnili dopady dnešní krize.
Od počátku roku do konce záři vzrostl globální dluh o cca 15 bilionů USD a to na hodnotu cca 272 bilionů USD, ještě v roce 2019 činil cca 257 bilionů USD. Tedy nárůst o cca 5,83 %. Na konci roku 2020 to bude nárůst oproti roku 2019 o cca 7,78 % (277 bilionů USD). Na tomto dluhovém balíku 15 bilionů USD se podílely vyspělé země z téměř 50 %. Celkový dluh těchto zemí v poměru k HDP stoupl ve 3. čtvrtletí 2020 na 432 % HDP z cca 380 % HDP v loňském roce.
Pokračující růst dluhů a daná dluhová zátěž představuje a bude představovat jeden z podstatných hnacích faktorů pro růst ceny zlata a jiných drahých kovů.
Centrální banky napříč celým světem budou i nadále udržovat nízké, ne-li záporné úrokové sazby, ve snaze podpořit a oživit trhy. Levné peníze budou nafukovat dluhovou bublinu do extrémních rozměrů. Holubičí zpěv bude i nadále v trendu a jestli se dočkáme nějakého jestřábího signálu, který by naznačil růst úrokových sazeb, to je pravděpodobně daleká budoucnost.