Jako formu zajištění proti krizi či inflaci většina investorů doporučuje (kromě kryptoměn) především zlato. Mnozí ale zapomínají, že stříbro je také vzácná surovina, která má navíc bohaté průmyslové využití: od elektroniky až po fotovoltaiku. A právě ekologie může s cenou bílého kovu pořádně zamávat.
Během minulé i současné krize se cena zlata dostala na svá dosavadní maxima, investoři se tím totiž chrání proti neočekávaným propadům standartních aktiv. Cena stříbra však stoupá vždy až „v závěsu“ žlutého kovu, přitom stříbro je taktéž vzácné a na rozdíl od zlata se z 60 % využívá pro průmyslové využití v oborech, které se překotně rozvíjejí. V příštích letech nás tedy bílý kov může překvapit, protože se zatím rozhodně nepohybuje na svých maximech:
Stříbro má nejlepší elektrickou a tepelnou vodivost ze všech známých kovů, je odolné vůči vlivům okolí, má vysokou odrazivost pro viditelné světlo a mj. i silné antibakteriální účinky. Není tedy divu, že se významně využívá v řadě oborů: v elektronice, lékařství, chemii, textilním průmyslu, nanotechnologiích, ale i v ekologii.
Právě ekologie je zajímavá. Stříbro se široce využívá v elektrických vozidlech (např. v polovodičích nebo v kabelech) a cca 20 g tohoto kovu je potřeba na jeden solární panel. V souvislosti avizovanými mohutnými investicemi do bezemisní ekonomiky ze strany EU, USA nebo Číny se tedy dá očekávat silný nárůst poptávky po stříbře. Bílý kov ovšem uplatní svůj potenciál také v rychlém rozvoji síťové infrastruktury či vysokorychlostního internetu.
Dalším faktorem zvyšujícím atraktivitu stříbra bude současná politika centrálních bank po celém světě. Záporné úrokové sazby a tištění peněz povedou k čím dál vyšší inflaci, která má umazávat astronomické dluhy po celém světě. Tradiční aktiva jako dluhopisy nebo akcie jsou touto politikou uměle nadhodnocené, proto investoři hledají bezpečný přístav, jenž jim ochrání jejich majetek. Tím je vedle rostoucích nemovitostí a zlata právě stříbro, které během minulých krizí stoupalo až na desetinásobek.
Také je nutné zohlednit, že cena bílého kovu je nyní přibližně 73 krát levnější než zlato, ačkoliv historicky byl tento poměr vždy okolo 15:1, což odpovídá reálnému výskytu stříbra a zlata v zemské kůře, které je 17:1. Rovněž během posledních sta let je současný poměr jeden z nejvyšších se značným prostorem k „dorovnání“ cen.
Potenciální podhodnocení naznačuje i relativní vzácnost, resp. postupný pokles celosvětových zásob stříbra. Pesimistické prognózy různých odborníků varujících před akutním nedostatkem tohoto kovu jsou nejspíše přehnané, avšak stříbro se bude nadále těžit s vyššími náklady z méně přístupných míst.
Výše uvedené okolnosti slibují v následujících letech prudký nárůst ceny bílého kovu, reálný může být i dvojnásobek současné hodnoty. Tím spíše, že konkurent mezi „bezpečnými přístavy“ v podobě kryptoměn je stále považován za rizikovou volatilní investici.