Na zlato lze pohlížet ze dvou úhlů – ze Západu a z Východu. Západní země sice navyšují své zlaté rezervy, ovšem ani zdaleka ne v takové míře, jako státy východní polokoule. A právě hlavní mocnosti Východu léta svádějí ostrý souboj v nakupování žlutého kovu.
Bavíme se zde o dvou hegemonech – Číně a Rusku. Zlato pro ně představuje sílu, bezpečí, hodnotu a strategickou zbraň.
Ruský medvěd se dere na vrchol
Putinova láska ke zlatu se nedá zapřít, když jen za letošní duben došlo k navýšení ruských zlatých rezerv o 200 000 uncí, tj. 6,22 tuny. Přepočteno na dolary, vzrostly celkové ruské zásoby zlata z březnových 398 miliard na 401 miliardu dolarů.
V roce 2015 přidala ruská centrální banka do svých rezerv celkem 6 700 000 uncí, tj. cca 208 tun zlata. V roce 2016 to bylo 6 400 000 uncí tj. cca 199 tun. Letos v dubnu narostly její zásoby o zmíněných 200 000 uncí (6,22 tuny) a o měsíc dříve o 1 000 000 uncí.
Na následujícím grafu je vidět vývoj ruských zlatých rezerv od června 2015 do dubna 2017. K neustálému rostoucímu trendu netřeba nic dodávat…
Čínský drak zaostává…
Čínská centrální banka je na tom s navyšováním svého zlatého depozitu hůře než ta ruská. Od března 2016 do dubna 2017 nakoupila Čína 45 tun zlata, zatímco Rusko ve stejnou dobu nahromadilo 224 tun, což je rozdíl asi 179 tun. Jakousi stagnaci dokazuje i fakt, že čínské zlaté rezervy jsou na stejné úrovni od listopadu 2016, zatímco ruská centrální banka od této doby nakoupila 71,53 tuny zlata.
Z grafu je zcela očividné, že Rusko v nákupech zlata Čínu suverénně předehnalo.
Tyto dvě východní země mají odjakživa zálusk stát se velmocí a sesadit z pomyslného trůnu USA. Zlato tak může být určitou strategickou výhodou a zbraní proti americkému dolaru, který bude nepochybně ztrácet na hodnotě.
Zdroj
