Rok 2020 se nese ve znamení jedné z největších krizí v historii. Vše se v okamžiku změnilo a svět se propadl do ještě větší nejistoty. Černá labuť v podobě koronaviru zasáhla všechny oblasti a životy nás všech a je otázkou, jak dlouho tato situace potrvá, jaké budou skutečné dopady na ekonomiku a na další vývoj. Finanční trhy, komoditní trhy jsou pod tlakem a v nejistotě, někdy to vypadá jako na horské dráze, světový růst padá do záporu, tiskárny jedou na plné obrátky, svět se topí v dluzích.
Zcela bez diskuze. Světem vládne nejistota což se projevuje také v náladách investorů. Ti hledají tu pravou cestu, která by v těžkých dobách ochránila jejich bohatství.
Dnešní politika světových centrálních bank se nese v duchu "dopování" ekonomik dalším a dalším tištěním nekrytých peněz. A nejde jen o kvantitativní uvolňování. Centrální banky stále dál vymýšlejí další zásahy, kterými chtějí podpořit ekonomiku a vymanit se z této krize. Tyto kroky se mohou snadno vymknout kontrole, dnešnímu globálnímu hospodářství stačí málo a "bubliny", které tu jsou, mohou kdykoliv splasknout a vytvořit nemalé problémy.
Tři hlavní faktory, které budou hnacími motory pro růst ceny drahých kovů
Zvyšující se nabídka peněz v ekonomice a tím snížení kupní síly, růst inflace
Tiskárny centrální bank jedou na plné obrátky a nic nenasvědčuje tomu, že by se měly zastavit. Dá se říci, že kdo dneska netiskne, jako by nebyl a trhá partu. Bohužel tato cesta přináší obrovské rizika. Za chvíli to bude 50. let od konce zlatého standardu. Již půl století jde svět jinou cestou a začal věřit pouze nekrytým papírkům, které ve velkém zaplavují svět. Ustoupil od pravých hodnot, peněz, které jsou ověřeny tisíce let a drahé kovy musely ustoupit do ústraní.
Ano, určitý efekt toto tištění má, krátkodobě to může pomoci opětovně nastartovat ekonomiky. Nicméně je potřeba se na to dívat nejen krátkodobě, ale především z dlouhodobého hlediska a to může být velký problém. Tato aktuální rozhodnutí budou ovlivňovat další vývoj a budoucí generace.
Dokud budou centrální banky jen tisknout a pokračovat v hledání "zdravé" inflace bude to dobré pro růst hodnoty drahých kovů, které v takové situaci představují ochranu a udržují hodnotu.
Sypání peněz ze všech stran je jakousi injekcí, dopingem pro finanční trhy, ty jsou šťastné a znovu, i když je krize, atakují rekordy. Nicméně tímto se vytváří a zadělává na budoucí problémy.
Dluhy kam se podíváš
Dluhy, další oblast, která představuje významnou podporu pro růst ceny drahých kovů. Centrální banky napříč celým světem budou i nadále udržovat nízké, ne-li záporné úrokové sazby, ve snaze podpořit a oživit trhy. Levné peníze budou nafukovat dluhovou bublinu do extrémních rozměrů. Holubičí zpěv bude i nadále v trendu a jestli se dočkáme nějakého jestřábího signálu, který by naznačil růst úrokových sazeb, to je pravděpodobně daleká budoucnost.
Na konci 4. čtvrtletí 2019 činilo světové zadlužení cca 255 bilionů USD – cca 320 % HDP, v 1. čtvrtletí roku 2020 vzrostlo již na 258 bilionů USD – tedy cca 331 % HDP. Rok 2020 není ještě u konce a podle odhadů bude na konci roku činit světové zadlužení cca 342 % HDP (cca 265 bilionů USD).
Nejvíce očí je vždy upřeno na vývoj v největší ekonomice světa. Bohužel, stejně jako celý svět i USA zažívají těžké období a dluhy rostou enormním tempem.
Největším držitelem amerických státních dluhopisů je Japonsko není to tak dávno, kdy na první příčce byla Čína.
Čína jde spíše cestou, kdy se amerických státních dluhopisů zbavuje. Rovněž také Rusko přešlo k odprodejům a to v době, kdy USA a další země uvalily na zemi sankce. Obě země vyvinuly dedolarizační iniciativu v reakci na americkou měnovou a zahraniční politiku, která zahrnovala prodej amerických státních dluhopisů a začaly přidávat do svých devizových rezerv žlutý kov.
Komu USA nejvíce dluží:
Komu USA nejméně dluží:
Aktuální HDP USA za 8 měsíců roku 2020 činí cca 19,410 bilionů USD
Dluh USA v roce 1929 a v současnosti
Při pohledu na období velké hospodářské krize je patrné, že velikost amerického veřejného dluhu přepočtený na osobu byl ve srovnání s dneškem velmi nízký. Počet Američanů v roce 1929 se pohyboval kolem 122 milionů obyvatel, zatímco celkový dluh činil cca 16,9 miliard dolarů. Znamená to tedy, že průměrný dluh na jednoho Američana činil "pouhých" asi 139 dolarů.
V listopadu 2016 činil dluh cca 19,763 bilionu dolarů. Pokud vezmeme v úvahu, že počet obyvatel USA činí cca 320 000 000, připadal by na každého Američana peněžní závazek o výši téměř 70 000 $, a toto zadlužení neustále narůstá.
Září 2020 – dluh USA činí rekordních cca 26,788 bilionů USD. Nyní mají USA cca 330 mil. obyvatel. Tedy každý Američan dluží cca 81 175 USD.
Za necelé 4 roky (listopad 2016 – září 2020) stoupl tento dluh o cca 35,5 % (cca 7,025 bil. USD).
V roce 1929 dlužil každý Američan cca 139 USD, dneska již cca 81 175 USD.
Za prvních 11 měsíců fiskálního roku, který v USA končí na konci září dosáhl rozpočtový deficit rekordu a to 3 biliony USD, na konci září by měl činit cca 3,3 bilionů USD, což je cca 16 % celkového HDP a bude 2 krát větší než za předcházející fiskální rok.
Velice napjaté vztahy mezi USA a Čínou, pokračující obchodní války, geopolitické problémy, především oblast Jihočínského moře atd.
Geopolitických problémů je ve světě nespočet. Jakékoliv vyhrocení aktuální situace může zasáhnout celý svět a přinést další nejistotu. To se následně projeví na trzích a na vývoji cen různých instrumentů.
Svět se dostal do fáze možné další studené války a to mezi USA a Čínou. Toto soupeření dvou světových velmocí stále více eskaluje a obě země soupeří o co největší světový vliv. Bohužel toto soupeření s sebou přináší negativní dopady na trhy a celý svět. Obchodní války, geopolitické napětí v Jihočínském moři atd., to je jen část problémů, které z tohoto sporu pramení. Svět se pravděpodobně dostal do fáze, kdy se tyto spory mezi oběma velmocemi budou prohlubovat a vytvářet tak další nejistotu, což opět přispívá bezpečným uchovatelům hodnoty.