Zlato má za sebou, stejně jako většina aktiv, několik náročných týdnů způsobených bezprecedentním zhroucením světových trhů. Podle poslední zprávy Světové rady pro zlato (WGC) ze čtvrtka 19. března byla cena zlata jako na houpačce právě díky masivnímu výprodeji takřka všech aktiv. Investoři se svých pozic zbavovali především za účelem získání hotovosti pro pokrytí svých tržních ztrát. Zlato jim pro tento typ transakcí posloužilo mimořádně dobře, a to ze dvou důvodů:
Zaprvé, i přes pokles ceny zůstává zlato v první trojici aktiv s nejlepším meziročním výkonem (první jsou dluhopisy USA, druhý je americký dolar, třetí zlato).
Zadruhé, zlato je vysoce kvalitním a likvidním aktivem. Jen v březnu (resp. od 1. do 18. března) se na trhu zobchodovalo zlato v hodnotě přes 260 miliard USD. Pro představu, jedná se o takřka stejný objem transakcí, jako zaznamenal akciový index S&P 500 zahrnující akcie 500 největších na burze obchodovaných podniků v USA. S&P 500 přitom patří k nejdůležitějším akciovým indexům světa.
Výkyvy ještě zesílily termínované obchody (tzv. futures) na zlato a další operace především s papírovým zlatem (psali jsme o tom v jednom z minulých článků). Výprodeje se však absolutně nedotkly fyzického zlata, které opět potvrzuje své privilegované postavení ve světě investic. Poptávka po něm je naopak enormní a sklady velkých distributorů zejí prázdnotou. I přes odliv investic z papírového zlata zůstává obchodní bilance žlutého kovu pozitivní. Čistý přírůstek investic je jen za březen 3,6 miliardy USD, meziročně vzrostl zájem investorů o zlato k 18. březnu o 11,5 miliard USD. Je také potřeba připomenout, že výkonnost investice do zlata je závislá nejen na jeho aktuální ceně, ale také na měně, ve které do zlata investujeme. Zlato propadalo především v amerických dolarech (USD), japonských jenech (JPY) a čínských renminbi (RMB), podstatně lépe na tom bylo obchodování v eurech (EUR), britských librách (GBP) nebo indických rupiích (INR).
Další vývoj závisí na akceschopnosti světového společenství
Současné dění bezesporu ovlivní výkonost světové ekonomiky a minimálně zpomalí ekonomický růst (pravděpodobněji nás však uvrhne do recese). Pandemie koronaviru je černou labutí, nepředvídatelnou událostí zcela nového typu. Další vývoj situace tudíž nelze seriózně odhadnout z toho, co je nám známo z krizí minulých. Zatím jsme nečelili situaci, ve které dochází k tak obrovským omezením dopravy, totálnímu výpadku celých odvětví a tak obrovské volatilitě trhů. Co lze s jistotou říci je, že míra poškození světové ekonomiky bude přímo úměrná tomu, jak rychle jednotlivé země zastaví šíření koronaviru, jak akční bude světové společenství při sanaci jednotlivých ekonomik a jak se popasuje s vymýcením nemoci, kterou virus způsobuje.
Naznačená dělba práce je z pohledu jednotlivých států důležitá. Vzhledem k postupnému uzavírání hranic je jasné, že zastavení epidemie bude záležitostí národních států, jejich vlád, krizových štábů a zdravotních systémů. S tím si opravdu musíme pomoci především sami. V čem však bude muset zafungovat Evropská unie potažmo celé světové společenství, je mezinárodní pomoc pošramoceným ekonomikám a dále také hledání a nalezení účinného léku. S tím už opravdu nepohneme sami v naší desetimilionové zemi s vysoce otevřenou a exportně zaměřenou ekonomikou.
Zlato v roce 2020
Zlato z tohoto pohledu získává velmi silný fundament pro udržení své hodnoty. Kromě zmiňované hrozby ekonomické recese se daly do pohybu úrokové sazby. V tomto roce již více jak 30 centrálních bank přikročilo ke snížení úrokových sazeb a mnohé z nich sahají ke kvantitativnímu uvolňování (což v překladu znamená další emisi peněz), generování nových úvěrů a znehodnocování stávajících peněz (zdroj: http://www.cbrates.com/decisions.htm) To je samozřejmě živá voda pro žlutý kov. Na zlato však může zapůsobit předpokládaný pokles poptávky spotřebitelů po zlatých špercích. Finální vývoj tak bude ovlivňovat součet sil spotřebitelské a investiční poptávky. Svou roli zde sehrají i nákupy centrálních bank. Světová rada pro zlato (WGC) předpokládá, že centrální bankéři zůstanou i nadále čistými nákupci zlata.
Je však množné, že cena zlata bude ještě nějaký čas vysoce volatilní. Zde si přeci jen můžeme dovolit odhad za pomoci zpětného pohledu na chování trhů v poslední krizi, která odstartovala roce 2008. Zlato má historicky ověřenou funkci bezpečného přístavu, a to mimo jiné díky své pevné vazbě na akcie – platí, že když v krizi ceny akcií klesají, cena žlutého kovu roste. Na určitou výjimku ukazuje například období let 2008-2009. V tomto období index VIX (pozn. index volatility nazývaný někdy také index strachu) vystoupal na rekordní hodnoty až k 80 bodům. V době klidu a prosperity se přitom pohybuje kolem hodnoty 10 bodů. Zlato pak zaznamenalo tři výrazné pády po sobě. Jeho cena se v tomto období pohybovala v koridoru 700 – 1 000 USD za unci, dvakrát se rychle propadla o 150 USD a jednou dokonce o 200 USD. Jak se trhy postupně sžívaly s novou realitou a index VIX klesal, cena zlata začala po roce 2009 trvale růst.
Závěrem lze říci, že pro investory, kteří drží zlato dlouhodobě se vlastně mnoho věcí nezměnilo. Jak je vidět, výrazné propady zlata nejsou nic nového, zažili jsme je již v letech 2008 a 2009. Fundament má zlato pro další období velmi silný. Propady ceny mohou být dobrou nákupní příležitostí. Investoři, kteří spekulují však zažívají vysoce rizikové období na všech aktivech. Chování trhů v dnešních dnech připomíná ruskou ruletu.
zdroj: macrotrends.net
