Zlaté rezervy centrálních bank stouply letos na 35 000 tun zlata, což je o 5000 tun více než v roce 2009. Od roku 2012 se celosvětově vytěží okolo 3000 tun zlata ročně, za rok 2019 se produkce přehoupla přes 3500 tun. Vyplývá to z údajů Světové rady pro zlato.
„Hlavní výhodou zlata je jeho vysoká likvidita, zároveň si ale dlouhodobě uchovává svoji hodnotu. To vysvětluje růst poptávky zlata ze strany centrálních bank, protože zlato naplňuje jejich základní cíle, a to je bezpečnost, likviditu a návratnost,“ uvedl předseda představenstva společnosti Zlaťáky Lukáš Jankovský. Centrální banky mohou také se zlatem aktivně obchodovat tak, aby generovalo další výnosy. Banky zlaté rezervy půjčují nebo vyměňují za dolary, dodal.
„Mnohé centrální banky ve světě zlato v posledních letech nakupovaly ve velkém. Česká národní banka se naopak zlata zbavovala. Teprve nedávno začala žlutý kov opět nakupovat, bohužel právě v době, kdy jeho cena začala významně růst,“ doplnil analytik Golden Gate CZ Marek Brávník. Za posledních 25 let se podle něj zásoby českého rezervního zlata snížily ze 62 na osm tun. Žádná jiná centrální banka v EU tak významně zlaté rezervy ve stejném období nesnižovala, podotkl.
V roce 2019 se téměř polovina zlata spotřebovala na výrobu šperků, 29 procent tvořilo investiční zlato, 15 procent si uchovaly centrální banky ve svých rezervách a zbytek se využil v technologických procesech. Pro srovnání ještě v roce 2010 představovalo množství zlata drženého centrálními bankami jen osminu jejich dnešních zlatých rezerv.
V roce 2019 se 73 procent veškerého vyrobeného zlata získalo těžbou ve zlatých dolech, zbylých 27 procent připadlo na recyklované zlato. Předpokládá se, že toto číslo bude ještě narůstat. Uvádí se, že výrobci vloží například do mobilních telefonů každý rok přes dvacet tun zlata. V nepoužívaných telefonech, které v mnohých domácnostech leží, lze tak nalézt až kilogramové zásoby tohoto cenného kovu.
Zásoby zlata jsou omezené a do hry vstupuje v mnoha zemích i aktivní politika ochrany životního prostředí, která omezuje otevírání nových dolů. Proto se zlato musí dolovat ze stále větších hloubek, což přináší vyšší nároky na technologie a náklady na těžbu rostou. Popularita zlata stále roste, protože se mu nejvíce daří v období nestability, upozornil Jankovský.
Lidé těží zlato již 6000 let, o čemž svědčí jak písemné prameny, tak archeologické nálezy. Celkové množství vytěženého zlata se odhaduje na
75 000 až 117 000 tun, z čehož 65 procent připadá na 20. století. Nyní se zlato kromě Antarktidy těží na všech kontinentech. Mezi největšího producenta patří Čína, jejíž těžba v roce 2019 tvořila 11 procent z celkové světové produkce, dále Rusko, Austrálie, Spojené státy americké a Kanada.