Ti, kdo pravidelně sledují dění kolem zlata, určitě zaznamenali trvalý zájem centrálních bank o tento drahý kov. Čínská centrální banka oznámila, že i tento měsíc nakoupila zlato. V srpnu zvýšila své zlaté rezervy o 930000 trojských uncí, což je přibližně 29 tun. Podle vyjádření Čínské centrální banky nyní dosahují čínské zlaté rezervy čísla 2165 tun zlata, z toho 217 tun přibylo do čínské pokladny za posledních deset měsíců.
Proč Čína nakupuje zlato?
Dlouho se spekulovalo, že frenetický nákup zlata Čínou souvisí se zavedením společné měny pro země BRICS. Nicméně zasedání této organizace v srpnu 2023 v Johannesburgu nepřineslo žádné zásadní informace o tomto projektu. Mlčení ohledně digitální společné měny bylo zarážející. Navíc noví členové tohoto společenství mají tak rozdílné ekonomiky, že je obtížné si představit společnou měnu mezi Saudskou Arábií, Íránem a Etiopií. Přistoupení nových zemí tak naznačuje, že celý projekt digitální měny se spíše odkládá. BRICS se bude spíše soustředit na posílení svého geopolitického potenciálu než na budování společné měny.
Zlato jako útočiště v těžkých časech
Pokud projekt společné měny BRICS zůstane u ledu, dalším možným důvodem může být příprava na horší časy. Mimochodem, i naše Česká národní banka pravidelně informuje o nákupech zlata. Guvernér Michl chce navýšit zlaté rezervy ze současných 12 tun na 100 tun.
Zatím se však nepotvrdilo, že by zlato bylo ochranou proti inflaci v minulém a letošním roce. Ačkoliv na začátku roku 2023 cena zlata dosáhla hranice 2000 dolarů za unci, od druhého čtvrtletí dochází k poklesu. Cena zlata momentálně nesměřuje k růstu, což z něj činí špatný krátkodobý spekulativní nákup na měsíc či dva.
Jedním z hlavních důvodů pro nákup zlata zůstává přesvědčení, že jeho cena vzroste v době burzovního krachu. Nákup zlata má dnes především psychologický rozměr jako způsob ochrany před případnými finančními potížemi. Příchod krize nemusí být až tak vzdálený, když většina centrálních bank spíše nakupuje zlato než prodává.